NO WEATHER TODAY
15.9. – 12.11.2023
Group exhibition curated by Klára Vavříková
Galerie města Plzně,
Plzeň, Czech Republic
Lakeview Memory I -VI
92 x 62.cm
Acrylic on Canvas
2023
No Weather Today
15.9. – 12.11.2023
Galerie města Plzně
(follow this link to see images of the exhibiiton)
https://galerie-plzen.cz/vystavy/vystavy-2023/no-weather-today
Andrea Uváčiková
Anders Grønlien
Daniel Vlček
Eva Rybářová
Jakub Tajovský
Kanrec Sakul
Marek Šefrna
Natalie Perkof
Polina Davydenko
Tom Kotík
Zuzana Bartošová
Curator Klára Vavříková
In a certain famous novel, by a certain famous writer, we learn about the clash of perspectives between two characters, a mother and a son. While the son sees the mother as a simple woman who, without knowledge of the current events, deals with banal things all the time, such as the pears on the trees in her garden... the mother perceives the son as disproportionately burdened by the current gusts of wind, through which he is unable to see even the fruits that are ripening directly in front of his eyes.
The mother, for the sake of pears, does not see the tank. The son, before the tanks themselves, does not see the pears. One is trapped in linear time. In which the main word is given to great deeds written on the endlessly stretching line of history, written by man for man. The second is in cyclical time, where the action is determined by constantly repeating natural periods and where abundance and scarcity are continuous containers, one which flows into the other.
How many light years do we have to drag our perspective away from these two to find ourselves somewhere at a point where neither wars nor pears matter?
We are floating in a galaxy at the edge of galaxies, in a multidimensional dimension that is indescribable to our brains. "The planet doesn't really care" wirites the philosopher Lukáš Likavčan in the chapter EARTH-WITHOUT-US in his book; Introduction to Comparative Planetology. And further, it deals with the definition of the Earth without the concept of man and "mother nature" as determining drivers essential for it. "In Thacker's analysis of the human confrontation with unthinkable, threatening aspects of the world that indicate the limited existence of the human species, the 'world-without-us' consists in subtracting everything human from the world." The world-without-us is thus the opposite of the existential, phenomenological concept of the world-for-us, and thanks to this it can capture the meaning of the term "planet" in its cosmological and non-human form: "[The planet] remains a negative concept, simply something that persists even after´ us humans.
How far away from the planet and the global concept of ecology are we? Are we turning a ripe pear with the fingers of one hand in which the whole universe revolves before our eyes? Do we read dozens of news channels every day just to know what, who, when and where? Do we cry at forest fires and count the economic losses of natural disasters? We close our eyes in the moment before falling asleep and float in space, where "the flood is after us?" And what about who needs us and why? And does the planet really care wholeheartedly?
Klára Vavříková
-
Original text in Czech
V jistém slavném románu, jistého slavného spisovatele, dozvídáme se osouboji perspektiv dvou postav, matky asyna. Zatímco syn matku vidí jako jednoduchou ženu, která zabývá se bez znalosti aktuálního dění neustále jen banálními věcmi, jako jsou hrušky na stromech její zahrady… matka syna vnímá jako nepřiměřeně zatěžkaného aktuálními poryvy větru, přes které není schopen vidět ani plody, jež mu dozrávají přímo před očima.
Matka, pro samé hrušky, nevidí tank. Syn, pro samé tanky, nevidí hrušky. Jeden je uvězněn včase lineárním. Vtom, kde hlavní slovo mají velké činy zapisující se na nekonečně se táhnoucí přímku dějin psaných člověkem pro člověka. Druhá pak včase cyklickém, kde děj je určován neustále se opakujícími přírodními periodami akde hojnost snedostatkem jsou spojité nádoby znichž jedna se přelévá vdruhou.
Kolik světelných mil musíme odtáhnout naši perspektivu od těchto dvou, abychom se ocitli někde vbodě, kde ani války, ani hrušky nehrají roli?
Vznášíme se vgalaxii na okraji galaxií, ve vícedimenzionálním rozměru, který je pro náš mozek nepopsatelný. „Planetě je to srdečně jedno“ cituje filozof Lukáš Likavčan vkapitole ZEMĚ-BEZ-NÁS ve své knize Úvod do komparativní planetologie. Adále se zabývá definicí Země bez pojetí člověka i„matky přírody“ jako určujících hybatelů pro ni podstatných. „Dle Thackerovy analýzy lidské konfrontace snemyslitelnými, hrozivými aspekty světa, které indikují omezenou existenci lidského druhu, spočívá „svět-bez-nás vodečtení všeho lidského ze světa“. Svět-bez-nás je tedy opakem existenciálního, fenomenologického konceptu světa-pro-nás adíky tomu umí vystihnout význam termínu „planeta“ vjeho kosmologické anelidské podobě: „[Planeta] zůstává negativním konceptem, prostě něčím, co přetrvává i´po´ člověku.“
Jak vzdáleni od planety aglobálního pojetí ekologie stojíme? Otáčíme vprstech jedné ruky přímo před očima hruškou, již jsme vypěstovali ave které je pro nás obsažený celý vesmír? Pročítáme denně desítky zpravodajských kanálů, abychom věděli, co, kdo, kdy akde? Pláčeme připožárech lesů apočítáme ekonomické ztráty přírodních katastrof? Zavíráme oči vokamžiku před usnutím aplujeme ve vesmíru, kde „po nás potopa?“ Aco ztoho, kdo znás potřebuje aproč? Aje to planetě opravdu srdečně jedno?
kurátorka výstavy Klára Vavříková